Kde jsme, co děláme a proč permakultura?

Hned v úvodu vás k nám na Základnu zvu. Přijeďte, jste vítáni. Níž píšu, kam vás zvu a proč.

Konečně se dostávám k sepsání několika řádků o tom, proč je teď pro mě permakultura téma, kde jsme a co děláme.

 

 

Protože jsem se ponořila do studia dopadu lidské činnosti na Zemi a padla na mě environmentální tíseň. Sousloví, ze kterého jsem si, přiznávám, donedávna tropila předsudečné žerty.

Humor mě přešel po pročtení webů, knih a studií s touto tématikou. Přesto že jsem technooptimista. Využívání zdraví poškozujících pesticidů ve světě roste, mizí světová zeleň i fauna.  Zkuste googlit zvyšující se normy pro polétavé částice v důsledku dopravy u nás.  Vyhledejte informace o marném boji lidí za své životní prostředí žijících u Jesenice u Prahy v blízkosti pražského městského okruhu například. Přečtěte si o mikroplastech.

 

 

Ráda bych jedla „čisté“ jídlo, pila čistou vodu a dýchala čistý vzduch. Je náročné orientovat se v přemíře i protikladných informací. Intuice mi říká, že permakultura může být cesta. Je to pro mě přístup k životnímu prostředí založený na udržitelném využívání zdrojů, péči o vodu, vzduch, o vše živé a neživé v souladu se soudobými poznatky. Je složité rozhodnout se, jak konkrétně se chci k životnímu prostředí vztahovat. Mám dojem, že toho stále málo vím a jsem chybující.

Prostě se pokusím vypěstovat si jídlo bez přidávání škodlivé chemie. Na zaizolovaný dům máme nainstalovanou fotovoltaiku a solární panely pro ohřev vody. Chci se zbavovat používání plastů a nakupovat „klišoidně“ lokálně a v bio. Uvidím, jak se můj vztah k permakultuře bude vyvíjet.

 

 

 

Permakulturní FuckUp

Před více než deseti lety jsem se odstěhovala z Prahy na vesnici. Plna očekávání venkovské bodrosti, pospolitosti a života blíže přírodě.

Už nikdy bych to nezopakovala stejně. Octnout se jako „naplavenina“ v obci, kde nikoho neznám.

Po pár letech v osamění jsem se pokorně vrátila do víru velkoměsta.

Naučila jsem se, že když už stěhování na samotu u lesa tak jedině někam, kde je nedaleko komunita lidí na podobné vlně.

Protože být introvertem, dělat „divné věci“ na pozemku v dědině, kde nikoho neznáte, nepít alkohol, a proto nechodit do místní hospody, může být místními považováno za hřích. Někomu by se v tom žilo nedobře. Třeba mně.

Kamarádi se před mou cestou z města pochopitelně těšili na možnost unikat za mnou do zeleně. Jenže nakonec měl každý tolik závazků. Prostě neměli čas.

S narozením třetího člověka, kterému jsme se s Jirkou rozhodli vytvořit podmínky pro život, jsme do toho řizli.

 

 

Život na dědině, comeback

Tentokrát jsem to udělala úplně jinak. Odstěhovali jsme se z Prahy do obce, kde jsme nikoho neznali. Na zahradě děláme „divné věci“. Stále nepiji alkohol, tudíž nenavštěvuji místní putiky.

 

 

 

Hm… Takže? V čem je změna?

Jsme tu spolu. Dva introverti namísto jednoho. To je docela jiná kvalita života. Jsme tu s dětmi. K tomu snad není třeba nic dodávat. A… Tramtadadá… Náhoda tomu chtěla, že máme za sousedy lidi podporující děti v sebeřízeném vzdělávání. V nedaleké obci je dokonce skupina rodin tvořící podmínky pro vnitřně řízené vzdělávání. Přestěhovala se za námi rodina kamarádů. To už je pořádná porce socializace.

 

 

Základna (nejen) pro domškoláky, unschooling, worldschooling

Jsme otevřeni všem se zájmem o svobodnou hru, sebeřízení, sebepoznání, tvoření, vzdělávání v jakékoliv oblasti, uzdravování duševních bolestí, péči o tělo, učení se nenásilné komunikaci, všímavosti, soucitu, respektujícímu přístupu, o sdílení a setkávání.

Ať jste kdekoliv na cestě za poznáním, jste vítáni. Na otočku, na noc, na týden. Dejte nám vědět o vašem záměru na rerichova@proton.me a přijeďte. Nebo nám napište, chcete-li se dozvědět víc.

CO VÁM MŮŽEME NABÍDNOUT MY, STÁLÍ OBYVATELÉ?

Pozornost a čas v rámci (nejen) námi organizovaných tématických akcí pro děti nebo dospívající či dospělé.

Prostor pro setkávání dospělých, mladých lidí a dětí ve skupině – centrum sebeřízeného vzdělávání.

Terapeutické sebezkušenostní učící se sebeřízené skupiny pro dospělé.

Individuální terapeutickou práci pro dospívající a dospělé.

Máte nabídku události pro děti, mladé lidi, dospělé? Pro domškoláky, rodiče, ale i pro další skupiny či jednotlivce? Sem s ní. Rádi vás podpoříme v organizaci vašeho sezení, skupiny – kruhu, workshopu, kurzu, semináře, přednášky nebo besedy u nás.

Hledáte místo nedaleko Prahy pro terapeutická setkávání, vzdělávání, tvoření i odpočinek? Hledáte skupinu k setkávání pro vaše děti? Přijeďte jako tulák samotář, rodina nebo k nám prostě vyšlete děti.

Těšíme se na vás!

 

 

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.