Já jsem v pořádku, ty ne. Kdyby to bylo jinak, necítil bys to, co právě cítíš. Tvé vnímání je zkreslené, protože jsi prožil nějaké trauma. Měl bys to řešit: vyhledat terapii, získat nadhled a najít klid. Jako já.

Výzva v komunikaci

Znáte to? Někdy je obtížné zachovat si v komunikaci tvář, důstojnost, zvláště když vám někdo dává najevo, že “já jsem v pořádku, ale ty ne”.

Otevřenost a uznání pocitů

Otevřete se, sdílíte své pocity a potřeby. Ale místo jejich uznání přijde vysvětlování.

Přejete si prostě jen: “Děkuji za sdílení, je pro mě důležité znát tvé pocity a potřeby.”

Pocit odmítnutí a bezmoci

Namísto toho se cítíte, jakoby se s vámi propadala zem. Diskuze se točí dokola, slyšíte argumenty na podporu tvrzení “to já jsem v pořádku” a interpretace vašich pocitů i potřeb. Ty se mění v karikatury. Odcizujete se.

Možná se pak cítíte odmítnuti, bezmocní a máte vztek.

Společné zranění

Všichni jsme v životě zažili těžké chvíle. Každý si nese svá zranění, traumata. Nenechte se proto svádět k myšlence, že když někdo zpochybňuje vaše pocity a potřeby a nebo ve vás vyvolává pocity viny, můžete si za to sami.

Soucit a laskavost

Soucit a laskavost vyvěrají ze zájmu, přijetí, důvěry a respektu. Pokud se někdo chová nadřazeně, vnímám to jako projev agrese. Toto chování mi brání navázat s druhým spojení a nevidím v něm prostor pro možnost zachovat si tvář.

Rozpoznání toxické komunikace

Je snadné cítit se méněcennými v takové komunikaci, zvláště pokud máte za sebou zkušenosti s toxickým chováním blízkých v průběhu dospívání. Někdy může být těžké rozpoznat, že jde o gaslighting.

Důvěřujte své intuici

Nabízím. Když si uvědomíte, že vám není v komunikaci s někým dobře, důvěřujte své intuici. Můžete skončit a odejít.

Motivace druhých

Moje zkušenost říká, že lidé nejčastěji nemají úmysl nás zranit. Chtějí hlavně chránit sami sebe před zaplavením pocity méněcennosti a hanby. Někteří se naučili černobílému myšlení, protože je chrání před sebeznehodnocením. Umožňuje jim podmíněné sebepřijetí. V náročných situacích se projeví jako obranný mechanismus. Jaká je příčina náročné situace? Když já jsem v pořádku? Druhý musí být automaticky “špatně”. Jednoduché a logické.

Závěrečná úvaha

Vidím to tak, že ve skutečnosti ztrácí ten, kdo v komunikaci přijde o spojení s ostatními. Třeba proto, že ti neměli možnost zachovat si tvář. Zvnitřněný respektující přístup umožňuje zachovat si tvář, možnost naplnění potřeby vlastní důstojnosti. Jak to vidíte vy?