Unschooling, sebeřízené vzdělávání, permakultura aneb Jak se žije na Základně v Kamenici

Základna pro domškoláky, unschooling, worldschooling

Našli jsme místo pro život. Jsme základna pro vnitřně řízené učení. Poskytujeme prostor a vytváříme příležitosti pro sebeřízené vzdělávání, unschooling, worldschooling. Jsme otevřeni všem se zájmem o svobodnou hru, sebeřízení, o sdílení. Ať jste kdekoliv na cestě za poznáním, jste vítáni. Na otočku, na noc, na týden. Dejte nám vědět o vašem záměru na rerichova@proton.me a přijeďte.

Máte nabídku události pro domškoláky? Pro děti, mladé lidi, dospělé? Sem s ní. Rádi vás podpoříme v organizaci vašeho workshopu, kurzu, semináře přednášky nebo besedy u nás. Nabízíme vám prostor nedaleko Prahy pro tvoření i odpočinek. Přijeďte jako tulák samotář, rodina nebo k nám vyšlete děti.

Chci se dozvědět víc…

Blog

Povědomí o sebeřízeném vzdělávání roste

Před pár lety základní školy na svých webech nerozlišovaly mezi sebeřízeným vzděláváním, skutečně respektujícím přístupem vůči dětem a čímkoli dalším. Informace na webech škol

Být normální je na hovno

Kniha Jonathana Mooneyho [1] s tímto překladem názvu originálu Normal Sucks; How to Live, Learn, and Thrive, Outside the Lines, se mi dostala do

Kdo jsem

Jsem školní přeživší, máma tří dětí. Ráda beseduji a organizuji pobyty pro příznivce sebeřízeného vzdělávání. Učím se praktikovat svobodu, jak jí rozumím. Netlačit řeku, když teče sama. Zkouším tu zaznamenat „podstatnosti“ svého života. Publikovat bez toho, abych „guruovala“. Výzva. Nemám totiž sama ráda nevyžádané rady. Nadto tu sdílím jen střípky nepřenosných zkušeností.

S Jirkou Košárkem, životním partnerem, spoluzakladatelem Aliance pro sebeřízené vzdělávání a zakladatelem iniciativy Svoboda učení jsme našli a všem se zájmem o sebeřízení otevřeli naši Základnu pro domškoláky, unschoolery, worldschoolery. Místo pro život, tvoření a setkávání v Kamenici nedaleko Prahy.

Učím se nejlíp příběhy. Možná doufám, že mé příběhy budou podobné těm vašim. I proto s Jirkou točíme videa pro YouTube kanál Důvěřujeme dětem.

Když jsem před mnoha lety objevila termíny sebeřízení, sebeřízené vzdělávání, cítila jsem příval pocitu sounáležitosti s lidmi, kteří, jako já, považují sebeřízení za chování podmiňující svobodu člověka. Někam patřím, říkala jsem si tehdy.

Propadla jsem osvětě v oblasti vzdělávání. A politice v téže oblasti.

Ty doby jsou naštěstí pryč. Namísto obvinění světa lidí z nekonečné zabedněnosti, touhy měnit je, vyjádřit se a vykřičet traumata dětství, mám chuť se propojovat s lidmi, propojovat lidi nebo pro to vytvářet příležitosti.

K tomu účelu jsem spoluzaložila i Alianci pro sebeřízené vzdělávání.

Mým cílem je soucitná společnost vnímající potřeby lidí. Včetně skutečných potřeb dětí. Protože i děti jsou lidé.

Napište mi, máte-li chuť.

Kdo jsem

Jsem školní přeživší, máma  tří dětí. Učím se praktikovat svobodu. Netlačit řeku, když teče sama. Zkouším tu zaznamenat „podstatnosti“ svého života. Publikovat bez toho, abych „guruovala“. Výzva. Nemám totiž sama ráda nevyžádané rady. Nadto tu sdílím jen střípky nepřenosných zkušeností. Učím se totiž nejlíp příběhy. Možná doufám, že třeba ty mé příběhy budou podobné jako ty vaše. Pocit sounáležitosti mě totiž naplňuje.

Když jsem před mnoha lety objevila termíny sebeřízení, sebeřízené vzdělávání, cítila jsem příval pocitu sounáležitosti s lidmi, kteří, jako já, považují sebeřízení za chování podmiňující svobodu člověka. Někam patřím, říkala jsem si tehdy.

Propadla jsem osvětě v oblasti vzdělávání. A politice v téže oblasti.

Ty doby jsou naštěstí pryč. Namísto obvinění světa lidí, touhy měnit je, vyjádřit se a vykřičet svá traumata dětství, mám chuť se propojovat s lidmi a propojovat lidi nebo pro to vytvářet příležitosti.

Spoluzaložila jsem Alianci pro sebeřízené vzdělávání. Mým cílem je soucitná společnost vnímající potřeby lidí. Včetně dětí. Protože i děti jsou lidé.

Blog

Být normální je na hovno

Kniha Jonathana Mooneyho [1] s tímto překladem názvu originálu Normal Sucks; How to Live, Learn, and Thrive, Outside the Lines,