Jste denně bombardováni informacemi z nespočtu zdrojů? Dezinformace byly součástí lidské kultury od nepaměti. S nástupem umělé inteligence a sofistikovaných technik šíření dezinformací může být stále těžší oddělit zrno od plev. Zahlcení obsahem, zvláště v uzavřených informačních bublinách a pod vlivem algoritmů platforem, které cíleně ovlivňují, co vidíme a čteme, může výrazně zkreslit naše vnímání reality. K tomu člověk navíc může trpět vlastními kognitivními zkresleními (biases), která ovlivňují jeho úsudek. Jak si zachovat přehled a zůstat informovaný? Odpověď spočívá v kladení otázek.

10 klíčových otázek pro ty, kdo se chtějí zorientovat v džungli dezinformací a získat spolehlivé informace

1. Odkud informace pochází?

Než přijmete jakoukoliv informaci jako pravdivou, ptejte se: Kdo je zdrojem této informace? Zjistěte, zda je tento zdroj důvěryhodný, má dobré jméno v reputačním systému a jaké má znalosti či zkušenosti v dané oblasti. S pochybami přistupujte ke zdrojům, které jsou anonymní nebo neuvádějí své autory. Informace bez známého původu jsou mnohem náchylnější k manipulaci.

2. Komu tato informace slouží?

Každý(!) má své vlastní zájmy, a to platí i pro státy, jejich instituce a jiné organizace, politiky, média a informační platformy. Ptejte se: Kdo by z šíření této informace mohl mít prospěch? Sledujte stopy, které by mohly naznačovat, že informace je používána k dosažení určitého politického, ekonomického nebo jiného cíle.

3. Je tato informace ověřitelná?

Následujte princip: Důvěřuj, ale prověřuj! Jak snadno lze tuto informaci ověřit z jiných nezávislých zdrojů? Spolehlivé informace by měly být potvrzeny více seriózními nezávislými zdroji. Pokud se zdá informace podezřelá a nemá ověřitelné zdroje, zůstaňte obezřetní.

4. Je informace vytržená z kontextu?

Dezinformace často používají skutečná data, ale manipulují s jejich kontextem. Přemýšlejte o tom, jaký kontext informace postrádá. Kdy, kde a jak byla tato informace původně prezentována? Přímý kontext může být zásadní pro pochopení širších souvislostí.

5. Byla AI součástí procesu vzniku této informace?

V době AI může být obsah generován či ovlivňován umělou inteligencí. Ptejte se: Byla tato informace generována AI, nebo vznikla lidskou rukou? AI může vytvářet realisticky vypadající, ale zcela falešné zprávy, obrázky či videa. Pochopení toho, jaké technologie mohly být použity, může pomoci lépe posoudit důvěryhodnost informace.

6. Jaké emoce ve mně informace vyvolává?

Dezinformace často útočí na naše emoce, aby nás donutila jednat impulzivně. Jaké emoce ve mně tato informace vzbuzuje? Pokud se cítíte rozhořčení, rozzlobení nebo vystrašení, zastavte se a zamyslete, zda nejste manipulováni.

7. Je zdroj různorodý a nestranný?

Kolik různých zdrojů čtu? Mnoho lidí se dostává do „informační bubliny“, kde jsou konfrontováni pouze s názory, které potvrzují jejich vlastní přesvědčení. Je důležité číst širokou škálu názorů, a to i z opačného spektra. Čím různorodější jsou vaše zdroje, tím lepší představu o skutečnosti si můžete vytvořit.

8. Je má intuice spolehlivá?

Přirozeně máme tendenci věřit informacím, které odpovídají našim předsudkům nebo intuici. Je moje intuice v tomto případě spolehlivá? Naše kognitivní zkreslení nás mohou zavádět. I když se něco zdá „jasné“ nebo „přirozené“, vždy se můžete zastavit, dát si čas a ověř si to.

9. Jaké by byly důsledky, pokud je informace nepravdivá?

Předtím, než informaci předáte dál, můžete se ptát: Komu prospěji, když budu příspěvek sdílet? Co se stane, když příspěvek sdílet nebudu? Co konkrétně chci sdílením komunikovat? Zlepším tím svět? Jaký by byl dopad, kdyby tato informace byla falešná? Zvažte potenciální škody, které může šíření dezinformací způsobit, a přemýšlejte o zodpovědnosti, kterou máte jako konzument i šiřitel informací.

10. Jak mohu bojovat proti dezinformacím?

Poslední otázka, kterou by si měl každý položit, zní: Jak mohu přispět k tomu, aby se dezinformace nešířily? Můžete si všímat, kde, jak a proč informace získáváte a učit se využívat dostupné nástroje pro ověřování faktů. Buďte skeptičtí k neověřeným informacím a nesdílejte impulsivně obsah, který nemáte plně pod kontrolou. Tím můžete přispět k lepší informovanosti a snížit dopad dezinformací.

Závěr

Přístup k informacím může být různý. Kladení otázek je jen jednou z cest k orientaci v informačním prostoru. Já například přistupuji k obsahu tak, že aktivně nevyhledávám zprávy, nenavštěvuji zpravodajské servery. Dříve jsem si personalizovala feedy, ale v současnosti na sociální sítě chodím pouze sdílet, co považuji za skutečně důležité a co podle mě může mít pozitivní dopad. Informace, které jsou pro mě zásadní, se ke mně vždy dostanou od lidí, kteří je se mnou sdílejí soukromě. Tento přístup je pro mě zároveň formou duševní hygieny: tím, že se vyhýbám nadbytku často stresujících a zahlcujících informací, si zachovávám prostor pro vlastní rozvoj, učení a soustředění na to, co mě opravdu zajímá. Při vyhledávání využívám nástroje, které zobrazují obsah podle klíčových slov, ne na základě placených pozic. Tento způsob nejen zajišťuje dostatek relevantních informací, ale pomáhá mi udržet duševní pohodu. Nejsem zahlcena šumem a vnějšími tlaky. Ve světě přesyceném informacemi se dovednost kritického myšlení a ověřování faktů stává nepostradatelnou. Kladení těchto 10 otázek vám může pomoci udržet si nadhled. Při každé nové zprávě či informaci si můžete vzpomenout na tyto otázky a vyzbrojit se schopností rozpoznat manipulaci.