Víc hry, míň terapie
Kdo si hraje, nezlobí. Přemýšlím o hře jako o vývojové potřebě člověka v jakémkoli věku. Proto mě trochu dráždí, když vidím knihu o svobodné hře s obrázkem pouze hrajících si dětí na obálce. Víte, že prvním
Kdo si hraje, nezlobí. Přemýšlím o hře jako o vývojové potřebě člověka v jakémkoli věku. Proto mě trochu dráždí, když vidím knihu o svobodné hře s obrázkem pouze hrajících si dětí na obálce. Víte, že prvním
Lžeme, abychom nezranili city ostatních, skryli skutky, abychom udělali dojem, abychom se vyhnuli důsledkům, ze strachu z konfliktů. Hrajeme sociální hry. Lžeme všichni a možná víc, než si dokážeme připustit. V oblasti
Já jsem v pořádku, ty ne. Kdyby to bylo jinak, necítil bys to, co právě cítíš. Tvé vnímání je zkreslené, protože jsi prožil nějaké trauma. Měl bys to řešit: vyhledat terapii,
Trauma jako všudypřítomný jazyk dneška V současném veřejném prostoru, zejména na sociálních sítích a v populárně-naučné psychologii, se trauma stalo téměř univerzálním vysvětlením mnoha obtíží – od úzkostí, přes poruchy
Když někoho něco trápí, často odkazuji na potenciál volné hry (free play), stavů plynutí (flow states), proces učení, přirozenou odolnost člověka, jeho schopnost uzdravovat se a především na mezilidský vztah, který
Představte si typickou třídu na základní škole. Místnost plnou lavic, v nichž sedí třicet dětí, a učitel, který mezi nimi prochází. Vzpomínáte na hodiny dějepisu, kdy jste sami ještě byli součástí povinné
Přemýšlím o tom, že i v komunitách příznivců respektujícího přístupu a sebeřízeného vzdělávání může být výzvou odlišit důvěru a respekt od nároků a očekávání. Ostatně, kdo z nás měl možnost se to naučit? Měli jste možnost na
Internet a sociální média jsou dnes místy, kde se sdílí prakticky vše – od každodenních momentů až po životní milníky. Mnozí to považují za přirozenou součást moderního rodičovství, prostředek, jak se spojit
Motivovat druhého člověka, aby vystoupil z komfortní zóny, nemusí nutně znamenat, že ho učíme vystupovat z komfortní zóny. Když někoho přimějeme dělat něco, co sám nechtěl, může se tím například učit dělat
Představte si bránu do světa, v němž se lidé učí prostřednictvím volné hry. Z vnitřní motivace, na základě vlastních zkušeností, talentů a zájmů, si volí osobní vzdělávací cesty. Svět, kde je učení samo