Jak to vidím, svědomité plnění zadaných úkolů, pro které jsme se svobodně nerozhodli, není zodpovědnost, ale poslušnost. A poslušnost je sprosté slovo, praví rčení. „Není správné, fér, když někdo svědomitě neplní
Státní instituce a jednotlivci Státní instituce se neptají každého jednotlivého člověka, kdo jsi, co cítíš a co potřebuješ. Pocity i potřeby konkrétních lidí se ztrácí v rozhodnutích mocných. Tito a další lidé jsou si toho
Lžeme, abychom nezranili city ostatních, skryli skutky, abychom udělali dojem, abychom se vyhnuli důsledkům, ze strachu z konfliktů. Hrajeme sociální hry. Lžeme všichni a možná víc, než si dokážeme připustit. V oblasti
Trauma se stalo populárním pojmem. Stejně jako v minulosti jiné biopsychosociální stavy. Posttraumatická stresová porucha se zdá být doprovodným fenoménem psychiky dnešní společnosti. Jako by snad ani nebylo člověka, který si
Představte si typickou třídu na základní škole. Místnost plnou lavic, v nichž sedí třicet dětí, a učitel, který mezi nimi prochází. Vzpomínáte na hodiny dějepisu, kdy jste sami ještě byli součástí povinné
Přemýšlím o tom, že i v komunitách příznivců respektujícího přístupu a sebeřízeného vzdělávání může být výzvou odlišit důvěru a respekt od nároků a očekávání. Ostatně, kdo z nás měl možnost se to naučit? Měli jste možnost na
Internet a sociální média jsou dnes místy, kde se sdílí prakticky vše – od každodenních momentů až po životní milníky. Mnozí to považují za přirozenou součást moderního rodičovství, prostředek, jak se spojit
